Dostalo se mi velké kritiky od hlavního editora. Však víte, od toho, co vás nejvíc ponouká, jak máte něco dělat a že vás děsně podporuje. A pak když má na půl hodiny pohlídat děti, abych já mohla napsat kus článku ve chvíli, kdy mě oslintá ta pověstná múza, tak mi jde vysvětlit, že si přece můžu psát a u toho hlídat děti, ne? A že on má důležitější věci na práci. V tu chvíli mě pak zákonitě další múza nakopne takovým způsobem, že ani tři mátové čaje mě neuklidní a psaní jde samo.
Ale zpátky k věci… Takhle si prý to moje psaní vůbec, ale VŮBEC nepředstavoval. Že si na něj stěžuju na Modrém koníkovi nebo kde. Pak přidal výraz ukřivděného sviště, který od něj perfektně okoukal Protivson mladší a používá ho pokaždé, když mu seberu nějakou exkluzivní hračku jako třeba vývrtku nebo šroubovák. Tak se teda jdu nad sebou zamyslet, protože se po této výtce cítím náležitě provinile.
Nezbývá mi než sklopit krovky a přiznat, že má asi fakt pravdu.
Tenhle týden mě například nechal třikrát vyspat. Slovy třikrát! Já se mohla vyspat celou noc a to dokonce hned třikrát v jednom týdnu. Zní to jako pohádka o Šípkové Růžence.
Ve středu mě totiž postihl šílený zápal kosti. Rýmička a tak. Chtěla jsem demonstrovat, jakou mám horečku, ale po třech pokusech s teploměrem jsem konstatovala, že víc než 36,8 z toho nevytáhnu. Tak jsem se aspoň chvíli teatrálně kroutila, jak mě děsně bolí záda a v krku. Aby o tom nemohlo být pochyb, Bioparox jsem radši ani nevyndavala z pusy, aby bylo všem jasné, že jsem na tom špatně a možná i umřu.
Takto jsem se dočkala spánku od večera až do rána, již podruhé v tomto týdnu (poprvé mi ho Pažout umožnil zcela dobrovolně – teda téměř dobrovolně, jen pod menším psychickým nátlakem). A následující noc po velkém uspěchu znovu, dokonce už bez nátlaku. Ještě ke všemu jsem se cítila jak největší machr, že i se smrtelnou nemocí, jíž rýmička bezpochyby je, jdu do práce, zatímco lovec mamutů se válí doma s dětmi.
Takže tímto veřejně před nastoupenou jednotkou Pažouta vyznamenávám řádem zlatého nočního kojiče. Šlo mu to výtečně. Dokonce mlaďoš tu druhou noc pod dohledem tatínka spal až skoro do pěti, dal si mlíko a spal dál.
To ráno po dvou flámech mě poslal na nákup s následujícím seznamem:
pivo
2 utopenci
1 klobása
půl kila sekaný.
Měl holt těžký dojezd po kalbě.
Další noc jsem si vzala na starosti já a můžete hádat třikrát, jak to vypadalo… Už od večera řev a těžká alergická reakce na postýlku. Tak jsem si ten flám dneska užila se vším všudy. Jen bez piva, sekačky, klobásy a utopenců. Zato můj nejlepší kámoš kávovar už zase vaří jednu lampu kafe za druhou.
